Albrecht z Valdštejna


Muž co se mohl stát králem

Albrecht z Valdštejna
Vévoda Albrecht z Valdštejna (celým jménem – Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, 24.9.1583 – 25.2.1634), byl vynikající vojevůdce a politik. Jedna z nejvýznamnejších a nejvlivnějších postav Evropy v době 30 leté války.

Narodil se do rodiny zchudlého šlechtice Viléma z Valdštejna a Markéty Smiřické v malé Heřmanické tvrzi u Jaroměře. Albrechtovi rodiče se drželi víry jednoty bratrské a po jejich smrti se ho ujal matčin švagr Jindřich Slavata z Košumberku. V mladém věku je poslán do českobratrské školy v Košumberku. Poté šel studovat evangelické gymnázium ve slezském Goldbergu a v roce 1599 akademii v Altdorfu. Z akademie byl po necelém roce vyloučen za výtržnosti. Po vyloučení se rozhodl mladý 17 letý Albrecht cestovat po Evropě. Do rodných Heřmanic se vrací roku 1602. Albrecht si tak rozšířil své znalosti. Albrecht z Valdštejna měl bezesporu vysoký intelekt, který se projevil nejen v jeho vojenských dovednostech a obchodních, ale i v jazykové vybavenosti (hovořil česky, německy, španělsky, italsky a osvojil si i základy latiny a francouzštiny). V roce 1604 se nechal najmout na vojenské tažení císaře Rudolfa II. do Uher proti Turkům. Po návratu byl povýšen do hejtmanského stavu. V letech 1606-1607 konvertoval z českobratrské víry na katolickou a vstoupil do služeb Matyáše Habsburského. Roku 1609 se oženil s Lukrécií Nekšovou z Landeku, čímž získává rozsáhlé statky na Moravě (Valašské a Bystřické panství). V roce 1615 se jako bohatý moravský šlechtic stal plukovníkem moravských stavů a dvořanem arcivévody Ferdinanda Štýrského (příštího českého krále a císaře). Těmito kroky nastartoval svoji hvězdnou kariéru.

Obchodník a hospodář

V letech 1618-1620 v době českého stavovského povstání (1618 – začátek 30 leté války) se Albrecht z Valdštejna rozhodl se svým plukem přidat na císařskou stranu. Díky tomu byl v Čechách a na Moravě prohlášen za psance a jeho majetky propadají konfiskaci. Získává ale důvěru císaře. Vroce 1620 se Albrecht z Valdštejna stává členem dvorské válečné rady. Tím z části velí císařským vojskům. V bitvě na Bílé Hoře (8.11.1620) se velkou měrou podílel na porážce vzbouřených stavů. Nyní nastal čas, aby ukázal své obchodní dovednosti. Albrecht z Valdštejna získává na zpět své Moravské panství a začíná zkupovat zabavené nemovitosti. Tím rychle bohatne, získává rozsáhle panství a vliv. Získává Frýdlantské a Liberecké panství, později i panství rodu Smiřických. Dalšími nákupy a prodeji rozširuje své Frýdlantské panství. V roce 1624 vlastní pres 60 panství ve východních Čechách. Díky svému obchodnímu talentu a sňatku s Isabelou Kateřinou s Harrachu se za krátkou chvíli stává tak bohatý a vlivný, že si dovolí i finančně podporovat císaře Ferdinanda II. Císař si svého „bankéře“ hýčkal a zahrnoval ho nejrůznějšími tituly. Roku 1625 se Frýdlantské panství mění na knížectví a v lednu 1627 na vévodství. Jako vévoda má Albrecht z Valdštejna významný vliv. Pomocí bohatství a vlivu se Albrechtovi podařilo vyňat své vévodství ze Zemských desek Království českého. Tím se Frýdlantské vévodství stalo státem ve státě zbaveným daňové povinnosti a s vlastním právním systémem. Albrecht si jako sídlo svého panství zvolil Jičín a začíná velkou přestavbu podle italských architektů. Pozívá si i jezuity. Založil gymnázium, připravil základy na vybudování mnoha klášterů, plánoval vznik univerzity a biskupství. Zakládal pivovary, mlýny, textilní a zbrojařské manufaktury. Byl úspěšným ekonomem a manažerem rozvoje celého území. Díky svým budoucím tažením rozširuje svou moc a území. Získává Záhaňské vévodství a stává se Maklenburským vévodou. Za připomínku stojí i Albrechtovo členství v měnovém konsorciu, které mělo na svědomí devalvaci měny (státní bankrot). To umožnilo Albrechtovi zisk dalších majetků.

Vojenská kariéra a úspěchy na bitevním poli

Albrecht z Valdštejna se bezesporu zapsal do evropských dějin jako vynikající vojevůdce. Prvním krokem k úspěchu byl příchod za císařem s nabídkou, že postaví armádu (za vlastní peníze), vycvičí ji, vyzbrojí a sám povede. Ferdinandu II. se nabídka zamlouvala a roku 1625 jmenoval Albrechta z Valdštejna velitelem císařských vojsk. Albrecht z Valdštejna naverbuje obrovskou armádu, jakou dosud císař nikdy nedisponoval. Albrechtova armáda nejprve disponovala 30 tisíci muži, postupně ale narostla na 100 tisíc. V roce 1627 je jmenován i generálem císařské námořní armády (začal budovat císařské loďstvo). Téhož roku mu byl udělen Řád zlatého rouna, jimž se mohla chlubit jen evropská elita. Dík těmto úspěchům se stal nejmocnějším mužem císařské armády a katolické ligy. Závist, nevraživost a kritika obrovských finančních nákladů Albrechtových aktivit donutila v roce 1629 císaře Ferdinanda II. (který chtěl prosadit svého syna na císařský trůn) k odvolání Albrechta z velení armády. Albrecht z Valdštejna to bral jako největší ponížení. Následné porážky císařských vojsk, však donutila Ferdinanda II žádat Albrechta o návrat do čela armády. Po převzetí armády vrací vojenskou iniciativu na stranu katolických vojsk. Díky svým pozdějším rozhodnutím padl znovu v nemilost s tragickým koncem.

Úspěchy na bitevním poli

V roce 1623 a pak znovu roku 1626 vytlačil z Moravy Sedmihradského vévodu a kolaboranta s muslimskými Turky Gábora Bethlena. V bitvě u Dasavy roku 1626 porazil Mansfeldovo a Dánské vojsko s minimálními ztráty. Téhož roku rozdrtil překvapivým útokem jednotky Jana Fuchse z Binbauchu. V roce 1627 porazil dánské vojsko krále Kristána IV. v severním Německu, které následně dobyl a poté vpadl do Jutska v Dánsku. Na jaře roku 1632 vytlačil z Čech saskou armádu a v bitvě u Fürthu porazil švédské vojsko krále Gustava II. Adolfa (králová první porážka v 30 leté válce). Téhož roku v bitvě u Lützenu Albrecht remizoval se Švédy, ale v bitvě zemřel král Gustav II. Adolf. Nicméně obě strany si připsali vítězství. Roku 1633 v bitvě u Stínavy ve Slezsku, Albrecht porazil švédské vojska vedené Duvalem a urnem. Albrecht z Valdštejna propustil zajaté důstojníky za cenu vydání všech pevnosti ve Slezsku. Na konci roku 1633 Albrecht obrací a začíná vyjednávat se Švédy a s ostatními nepřáteli císaře. To byl Albrechtu osudový okamžik.

Spiknutí a smrt

Po svém znovu nastoupení do funkce velitele armády cítil Albrecht z Valdštejna zášť vůči císařovi. Ta vyvrcholila na konci roku 1633, kdy Albrecht za zády císaře vyjednával se Švédy a českými emigranty. Ti mu nabídly korunu českého krále, pokud obrátí a bude bojovat proti císaři. Albrecht při svém rozhodování ubytoval své vojsko v Plzni a tam požadoval po své armádě věrnost sobě a ne císařovi. Ferdinand II. se dovídá o jeho krocích proti němu a zbavuje Albrechta velení nad císařovými vojsky a prohlašuje ho za zrádce a rebela. Již na smrt nemocný Albrecht (poslední fáze syfilidy) ustupuje do Chebu kde v únoru roku 1634 zavražden svým kapitánem Walterem Deverouxem.

Místo posledního odpočinku

Albrecht z Valdštejna byl napřed pohřben ve Stříbře a posléze v klášteře ve Valdicích. Po zrušení kláštera roku 1782 byly Albrechtovi ostatky převezeny do Mnichova Hradiště, kde jsou uloženy v kapli svaté Anny dodnes. Nutno podotknout, že Albrecht byl posedlý astrologií a horoskopy. Horoskop Albrechtovy sestavil i samotný Jan Kepler. Albrecht z Valdštejna byl bezesporu jednou z nejvlivnějších a nejdůležitějších postav české historie

Albrecht z Valdštejna a Jičín

Malému provinčnímu Jičínu, s dřevěnými domy a zámkem poničeným nedávným výbuchem, vnutil Valdštejn rozvrh imperiálního města. Chvat, s jakým tu od roku 1624 vznikalo jeho sídelní město, zatímco jinde čekali zkázu a zpevňovali hradby před útoky dělostřelectva, nemá v tehdejší Evropě obdobu. Demolice městských částí, zakládání nových, výstavba reprezentativních budov i ryze účelových staveb, rozvrh veřejných prostranství i širokých městských prospektů a v neposlední řadě zakládání linií, které jako krajinné osy mířily z města k dominantám na horizontu - to vše probíhalo podle pokynů vévodovy stavební kanceláře a územního plánu. Valdštejn v Jičíně usiloval i o založení biskupství a univerzity. Povolal do města jezuity, založil kolej a gymnázium, připravoval realizaci semináře. Chystal také stavbu františkánského kláštera na Veliši a dominikánského kláštera v nově založené městské čtvrti. Z bývalého zámku Smiřických nechal vytvořit palác se třemi nádvořími a sálem procházejícím přes dvě podlaží. O jičínském náměstí se někdy říká, že mělo být čtvrtým nádvořím Valdštejnova zámku. Pravdou je, že pravidelné obdélníkové prostranství, lemované na všech stranách podloubími domů, přiléhá k jeho přůčelí nikoliv již jako středověké tržiště, nýbrž jako rozlehlý reprezentativní prostor. A takového bylo v Jičíně vskutku zapotřebí, uvážíme-Ii, že vévodu doprovázel dvůr čítající na 800 lidí a více než 1000 koní. V těsné blízkosti paláce založil Valdštejn chrám sv. Jakuba, který měl být završen čtyřmi věžemi a kupolí. V patře nedostavěné věže je vybudována oratoř, místo, kde se měl vévoda s rodinou účastnit bohoslužeb. Z nařízení Valdštejna byla u Jičína také vysázena dvoukilometrová ctyřřadá lipová alej. Směřuje k pozoruhodné reprezentativní vile se zahradou, umístené pod vrchem Zebín k tzv. lodžii - k důmyslné variaci pražské sally terpeny. Odtud měla alej pokračovat do blízkých Valdic, kde vznikal areál kláštera kurtizánů. V klášterním kostele bylo započato s výstavbou rodinné hrobky pánu „z Valdštejna a Frýdlantu“. Vojevůdce, stratég a neúnavný organizátor určil s předstihem - někdy v roce 1627 - přesnou pozici svého „posledního ležení“, ono místo v chrámové lodi, kde bude čekat na poslední soud. Valdštejn byl sice pohřben do Kartouz. Ale po sto padesáti letech je klášter zrušen, ostatky zakladatele jsou exhumovány a převezeny pryč. Z uprázdněných cel kartuziánů se v roce 1857 zřizuje trestnice. Lze všechno propočítat a nařídit? Malebný Jičín je místem nenaplněné touhy stvořit město a jeho krajinu jako odraz božského a vesmírného řádu. Torzo krajinné kompozice, nedokončené valdštejnské památky města Jičína a podivuhodná geometrie jeho raně barokního urbanismu jsou přesto udivující. Prázdná krypta ve Valdicích je tou poslední tečkou strmého letu i pádu.

Design H.Košíček, Ilustrace Robert Smolík,
Webdesign T.Kulhánek